Za klokany

Opět se Vám ozýváme z vinařské oblasti Marlborough, z našeho vinicemi obklopeného, prozatímního domova, kde se navázané révy vinné díky stále silnějšímu slunci začínají pnout výše a výše k nebesům. Každým dnem proto můžeme pozorovat kvetoucí plody bílého vína a vítat tak naše vymodlené jaro. Vidíme, že naše výhružky ohledně počasí jste si všichni vzali jakžtakž k srdci, jelikož poslední týden nám v odpoledních hodinách nabízí krásně hřejivé zážitky a my se tak můžeme trénovat na australské teploty, kde byla v tuto roční dobu již dávno zahájena plavková sezona. Právě uplynulý týden nám nepřinesl nic zaznamenání hodného, stále tedy chodíme každý den do roboty, stále mažeme svačiny a stále se topíme až po uši v dolarech :-D Proto tohle povídání zaměříme spíše na to, co nás čeká, a doufejme, nemine.

Do země Krokodýla Dundeeho se tedy vydáme brzy ráno ve čtvrtek 20. Října. Nicméně na cesty se vydáme již den předem, jelikož se musíme přesunout na naše staré, známe letiště v Christchurchi. Vyrážíme tedy ve středu po práci naším “obytnáčkem“, dopravíme se co nejblíže k letišti, přespíme v automobilové ložnici, která na náš návrat vyčká na přilehlém parkovišti a kolem páté ranní si vyzvedneme letenky adresovaná na naše ctěná jména a šup za tři a půl hodiny jsme na místě. Časový posun činní pouze dvě hodiny, proto na klokaní půdu dosedneme něco před osmou ranní. Dáme něco na zub a vlakem se přesuneme ihned do botanické zahrady, jejíž dominantou je budova Opery. Jak je již naším zvykem, pořídíme několik(set) fotografií, projdeme si přilehlé okolí a pomalu se nahlásíme v hotelu, odkud budeme zasílat zprávy domů, že jsme živí a zdraví. Na další den jsme si naplánovali návštěvu Modrých hor, kde si trocha protáhneme kostry a vypotíme nějaké ty kilogramy, jelikož po odpoledním návratu do Sydney se chystáme ztracená kila ihned doplnit návštěvou nočního marketu v Čínské čtvrti (noční market = stánky s jídlem a pitím). Myslíme, že tahle páteční kombinace nás nejspíše natolik unaví, že se celou sobotu budeme muset válet někde na pláži. Máme tedy možnost vyrazit na profláknutou pláž Bondi anebo si loďkou, která je součástí městské dopravy, dojet na vzdálenější Manly Beach. To už se náš výlet pomalu bude blížit ke konci, následuje „“kanadská noc“, v neděli očíhnout Koalu a nákupní centrum sídlící v majestátní Queen Victoria Building a šup zase zpátky na letiště. Na jižní ostrov Nového Zélandu dosedneme těsně po nedělní půlnoci, je však dobré, že pondělí je zde státním svátkem, proto si v klidu můžeme dát šlofíka ve vozidle, případně dojet zpět do pokojíčku.

="msonormal">

="msonormal">