Na Sever
Publikováno 12.11.2016 v 02:33 v kategorii Nový Zéland, přečteno: 104x
Posledně jsme se, po zdlouhavém čtení, loučili s tím, že plánujeme další výpravu za dobrodružstvím, které se nám zde naskýtá. Díky tomu, že zde ještě nezačalo léto, tudíž není ještě ta pravá cestovatelská sezona - naplánovali jsme si cestu po Severním ostrově Nového Zélandu, kde se chceme vyhnout davu turistů, kteří začínají svojí cestovatelskou odyseu většinou s příchodem léta, tedy na začátku prosince. Tentokráte však necháváme letadlo zavřené v hangáru a spolu s námi bereme na výlet náš autobus, který by měl již být, po zásahu technika v místním servisu, v plné kondici a připraven dále polykat kilometry. Plavat však naše Toyota neumí, proto jsme si v předstihu zakoupili palubní lístky, které nám zaručují dopravu po vodě až na začátek naší 10-denní cesty, která tedy vypukne v přístavu ve Wellingtonu - tedy v tom samém přístavu, kde to vlastně všechno již před pomalu 11 měsíci vypuklo. :-)
Jako obvykle máme poměrně nabitý itinerář, proto odplouváme již tento pátek, to jest 18.11., na večer a to především z důvodu úspory nějakého toho času, neboť plavba samotná zabere více jak tři hodiny času. Díky tomu, že jsme při našem příletu již některá místa navštívili, kupříkladu máme zmapovaný Auckland a přilehlé okolí, dále pak Hobbiton i jezero Taupo. I tak nám ale na severu zbylo míst více než dosti, nicméně naše plány Vám samozřejmě vyzradit nemůžeme, neb by jste všechno hned věděli a my bychom po našem návratu neměli o čem psát :-P Prozradíme tedy alespoň to, že se chceme podívat na místo, kde se střetávají vody Tasmánského moře a Tichého oceánu, což obnáší vyrazit až na nejsevernější bod ostrova, úplně nahoru, vyšlápnout si na maják známý jako Cape Reinga a z něho hledět jak se dvě různé barvy moří vlévají do sebe. Jelikož cestu vnitrozemím jsme již absolvovali v lednu, zbývají nám cesty "okrajové. Při cestě tam tedy zvolíme jízdu po východním pobřeží, na cestu zpět se logicky nabízí pobřeží západní. Na celou tuhle srandu máme vyhrazený celkem 9 dní, během kterých náš vůz bude muset spolykat kolem 3500 km asfaltu. Dlouho jsme nikde s naším vozidlem nebyli, tak se na spaní v naší pojízdné ložnici vcelku těšíme. No a pak už nám zbývá pouze ostrov Jižní, kam se chceme podívat nejspíše v okolí Vánoc či těsně po Novém roce. Završíme tím tak všechny cíle námi vytyčené a pak už je práce a letenky domů. :-)
Když už jsme u té práce - v tomto týdnu nás zastihla nemilá zpráva a to sice to, že jsme jednoho dne napochodovali do práce jako obvykle, nicméně nám bylo sděleno, že v současné době není do čeho píchnout, jelikož Nový Zéland již po několik měsíců sužují vydatné deště, čili zelenina, která měla dle plánu vyrůst v prosinci bude nejspíše až v lednu. Z toho pro nás vyplývá, že do práce se budeme moci vrátit až v měsíci lednu, tedy jestli si na nás budou ještě pamatovat. :-) Pár dní jsme si užívali "penze" na našem gauči, vytvářeli citrusové šťávy, jelikož takové citrony nám dorostly do velikosti grepů no a Kadel se konečně dočkal zasloužené odměny:
Ale každá sranda jednou končí, takže od pátku jsme nastoupili do sadu, kde trháme, balíme a okopáváme jahody, jelikož jak jistě víte, bez práce nejsou koláče a navíc by jsme se tu dosti nudili a jen lehkomyslně utráceli za hovadinky.
Další naše povídání tady naleznete až za předlouhé tři týdny, to znamená až v měsíci prosinci, jelikož po návratu opět budeme potřebovat nějakou tu chvíli na vstřebání všech zážitků, přípravu nějakých smysluplných odstavců ke čtení a úpravu obrázků jakožto ilustrace pro dokreslení povídání - no zkrátka jako obvykle, však už to za tu dobu znáte. :-) Kdo by však měl dlouhou chvíli - může si jí zkrátit následujícím videem, kde se téměř v pěti minutách můžete kochat kadeřnickou prací, která je vykonávána na cca 110 kilovém beranovi: