Loučení

Nevíme jak vy, ale my jsme se na poslední psaní vcelku těšili. Hlavně proto, že do budoucna už nebude nutné referovat o každém našem kroku pomocí tohoto pravidelného týdeníku no a taky proto, protože nás to neustálé sepisování moc nebaví - v posledních měsících často "vaříme z vody" a nebýt cestování, asi bychom Vás i nás našimi články naprosto unudili. Na stranu druhou jsme však rádi, že jsme díky přízni, kterou k nám zachováváte téměř 14 měsíců, s Vámi v blízkém kontaktu, víte o každém našem kroku, sledujete naše strasti i slasti no zkrátka prožíváte vše s námi. Za tu dobu se nám do rukou dostalo spoustu psaní různých podob, která nám vždy udělala radost a pomohla nám nabrat čerstvé síly k překonávání všemožných problémů a nepříjemných věcí no a my je měli vždy na očích...

Předtím, než pomalu za týden, dosedneme na domovskou půdu pražského letiště nás ještě čeká poslední dobrodružství a sice avizovaná "rychlovka" v USA. Do San Francisca se přesouváme sice až v úterý, ale pro "sichr" raději naši kůlnu opouštíme už o den dříve, neboť pokud by nám aeroplán United Airlines měl uletět, všechny naše plány by byly jaksi k ničemu. S letem do USA je opět spojen tradiční časový posun, tentokráte asi ten největší. Při pohledu na globus a letmému výpočtu trajektorie svitu slunečních paprsků zjišťujeme, že se tímto přeletem dostaneme na začátek časových pásem toho samého dne, jednodušeji řečeno, poletíme tak trochu zpátky v čase, neboť let trvá sice kolem 12 hodin, nicméně za tu dobu obletíme kus zeměkoule a dostaneme se znovu do toho samého dne - časově to vychází takto - odlet z Aucklandu úterý 11.4.,13:00 - přílet do San Francisca - úterý 11.4., 6:00 h. Znamená to tedy, že v úterý jedenáctého si můžeme dopřát dvakrát tu samou snídani, případně pokud by jsme slavili kupříkladu narozeniny, mohli bychom též slavit dvakrát. Po příletu do hlavního města Severní Kalifornie chceme samozřejmě vidět ty nejznámější monumenty, které toto velkoměsto nabízí. Vynechat nemůžeme most Golden Gate, věznici Alcatraz či viktoriánské domky Painted Ladies. Kopcovitý terén města nám dá nejspíše zabrat, proto si chceme prohlídku města usnadnit vozením se v lanové tramvaji, do které se naskakuje za jízdy. Budeme nejspíše hladoví, což vyřešíme večerní návštěvou největší čínské čtvrti ve všech městech na světě China town a taky si vyzkoušet, zda-li nám padnou některé z proslulých džínsů Leviho Strausse, jejichž výroba kdysi započala právě zde. San Francisco nepatří mezi největší města Spojených států amerických co se počtu obyvatel týče, nicméně je druhým nejhustěji obydleným městem v USA. Hádejte, kdo drží první příčku v tomto žebříčku..... Ano, správně, New York City.

Pro nás to bude poměrně velký skok, neboť jsme v zemi ptáka Kiwiho strávili nějaký ten pátek a zvykli jsme si na místní klid, prázdné silnice a chybějící davy. New York pro nás bude v tomto směru očista. Bydlení jsme si sehnali blízko letiště Newark, na jehož půdu dosedneme ve středu v podvečer. Světaznalí čtenáři jistě namítnou, že Newark se nachází v New Jersey, nikoliv v samotném New York city, což je pravdou, nicméně tyto dvě města jsou spojena tak úzce, že nepoznáme rozdíl. Toto velkoměsto východního pobřeží severoamerického kontinentu je známo především svými výškovými budovami, čili naše kroky povedou k těm nejznámějším jako jsou Empire State, Flatiron, Chrysler Building, z těch nižších budova hotelu Plaza ( Sám doma 2 ), Rockefeller centrum, St. Paul Cathedral atd. Z těch dalších turistických cílů bychom rádi viděli kupříkladu Central Park, Brooklynský most, Wall Street, památník po "Dvojčatech, "nákupní" 5th Avenue, náměstí Time Square, letadlovou loď u řeky Hudson, sloužící jako muzeum a tak dále a tak dále. Sami vidíte, že toho máme opět více než dosti a co nás na tom těší nejvíce je fakt, že o tom všem již nebudeme muset sepisovat dlouhosáhlé slohové práce a budeme Vám moci vše říci naživo. Záměrně jsme ve výčtu míst k navštívení vynechali asi tu nejznámější - Sochu Svobody. Chtěli jsme se na tento symbol Ameriky podívat osobně, co nejblíže, třeba se i nechat vyvézt do jednoho z několika pater tohoto monumentu, který na začátku minulého století vítal imigranty při vstupu na území kontinentu. Bohužel však pokud bychom si chtěli zarezervovat místo na lodi, směřující přímo na Liberty Island, museli bychom počkat zhruba do poloviny srpna 2017, neboť všechny dřívější termíny jsou již v tuto dobu dávno vyprodané. Máme však záložní plán - poplujeme lodí. která míjí ostrov Svobody a jako bonus z ní prý je přímo snový výhled na celý Manhattan. No a to je tak nějak vše, pak už "jen" neztratit na letišti JFK, jehož rozloha připomíná malé městečko a huráá domů...

V současné době tedy vyjídáme lednici, snažíme se nacpat více než rok života do našich málo rozměrných zavazadel, kupujeme náš poslední toasťák a začínáme se těšit jednak na další cestovatelské zážitky, ale především také na domov. Pro zkrácení času na náš přílet se můžete ještě na skok vrátit na Nový Zéland, prostřednictvím videa níže, které je tradičním shrnutím putování po jižním ostrově:

Děkujeme za pozornost naši věrní a za pár chvil na viděnou!!!