A je to tady zas
Publikováno 03.02.2017 v 23:40 v kategorii Nový Zéland, přečteno: 79x
Únor bílý - pole sílí - v našem podání tahle pranostika rozhodně sedí, tedy až na tu bílou barvu, i když pokud je opravdu studený den, špičky kopců, pod kterými se nachází naše lány, se zahalí do bílé barvy, nicméně na mrazy panující u nás doma to tady rozhodně nevypadá. Teploty jsou opravdu letní, čemuž odpovídá jak růst cuket, tak spotřeba tekutin, které do sebe každý den nalijeme. Poslední týden jsme měli náročnější, proto se na psaní nového článku dostáváme s lehkým zpožděním. O to víc jste jistě napjatí, co je u protinožců nového. Krom sprchy a spánku nestíháme prakticky nic, tak musíme sáhnout k nouzovému řešení a to sice, že mezi řádky vložíme pár fotek, abychom dodrželi stanovený počet znaků, na který jste za ten rok, jakožto náruživí čtenáři, již zvyklí. :-)
Do našeho nového obydlí nám v rychlém sledu dorazily první kusy korespondence, za které samozřejmě děkujeme no a jelikož již začal měsíc únor, listovní psaní budou ubývat a ubývat, jelikož den "D" , tedy den našeho návratu zpět do známých krajin se bude pomalu, ale jistě blížit, proto dalšího psaní netřeba. Na jednu stranu nám bude líto toho, že pošta přestane chodit, přeci jen to pro nás vždy mělo takové kouzlo a potěšení, na stranu druhou se těšíme domů, až si o novinkách budeme moci popovídat na živo.
No a když už jsme u těch plánů do budoucna - pomalu začínáme vymýšlet cestu zpět. Vlakem ani autem to jaksi nepůjde, půl roku trávit někde ve vodách oceánů uvězněni na palubě lodi rovněž nechceme, proto budeme muset vymyslet nějakou tu letenku zpět do jarních Čech. Při každodenním pochodování po poli přemýšlíme, jakou stranou je to vlastně blíže - rozuměj přiletět domů zleva nebo zprava. Pokud má doma někdo z Vás globus - nechť nám změří, kterou stranou je to z Nového Zélandu blíže domů do Evropy. :-) Ale vážně, v příštích několika dnech máme v plánu nakoupit palubní lístky a pohráváme si s myšlenkou nějaké té poznávací zastávky, sice jsme na cestách už dlouhou dobu a viděli jsme opravdu zajímavá místa, ale myslíme si, že by byla škoda neobhlídnout zase jiný kraj, když už jsme tak daleko a když je to vlastně cestou...
No a aby těch cestovatelských plánů nebylo málo - rovněž máme v plánu zakončit naše cesty po stopách ptáka Kiwiho cestou po jižním ostrově, kterou si schováváme po dřině na cuketách. V současné době máme sklizeno asi 130 tun cuket, nějakých 100 tun prý ještě zbývá - jenže v hicech, které tady panují, ty zelené hadovky rostou neuvěřitelnou rychlostí, proto to vypadá asi ještě na další dva týdny a konec, další sběr cuket plánován maximálně někde na záhonu v sezonním počtu cca 5-8 ks. Děkujeme, stačilo. :-) Proto někdy na přelomu února a března, přesná data nevíme, vyrazíme na závěrečné putování, na kterém si chceme odpočinout a také se rozloučit s naším mini busem, který nám tu předvádí výborné služby a stal se pro nás opravdu blízkým společníkem.
Po týdnu právě uplynulém máme dokonce i zasázeno - zasázeno myšleno brokolice na letošní sezonu, které se však již naštěstí nedožijeme. Tak jak jsme slibovali, novinek, které se nám tu za těch 14 dní udály máme poskrovnu, nicméně vynahradili jsme to našimi plány do budoucna, které Vám zase trochu budou vrtat hlavou a to je dobře, neboť Vás donutí si za dalších 14 dní opět najít čas navštívit naše naučné stránky, kde opět poodhalíme více, pokud to vyjde, měli bychom mít vyřešenou cestu zpět již s nějakými daty a časy - opět dobře pro Vás neb budete mít více času naplánovat si, čím nás vlastně doma přivítáte a navnadíte na cestu zpět do rodných luk a hájů. :-) Do té doby se mějte, užívejte sněhu, my bílou peřinu letos vynecháváme, raději chytáme bronz v prachu polí...